BYLO NEBYLO...
Ještě v první polovině minulého století se většina syntetických chemických látek nevyskytovala ani v životním prostředí, ani v lidských tělech. Průměrná délka života vzrostla v té době téměř na dvojnásobek, obyvatelé některých míst na zemi zaznamenali impozantní vzestup životní úrovně a lidské vynálezy změnily povahu naší planety.
Zásadní obrat nastal během druhé světové války, kdy vládní dotace podpořily těžbu ropy a výrobu mnoha vedlejších produktů – petrochemických látek a plastů, jež se měly stát stavebními bloky poválečné ekonomiky. Zázračné kosmetické přípravky, nemačkavé oděvy, koberce, na kterých nezůstávají skvrny, plastové hračky i elektronické přístroje - to vše nyní plní naše domovy. Všechny tyto věci nám šetří čas i námahu a přinášejí nám zábavu a pohodlí. Pokrok však má i svou odvrácenou tvář – průmysl vypouští do životního prostředí miliardy tun syntetických chemických látek, které se nikdy předtím v přírodě nevyskytovaly, a o jejichž účincích na lidské zdraví a volně žijící živočichy víme jen velmi málo. Stejně jako nyní, i tehdy byla hlavním kritériem při vývoji většiny chemických látek jejich funkce a účinnost, nikoli lidské zdraví a bezpečnost. Nikdo si neuvědomoval souvislosti mezi příčinami a následky. Chemik se například snažil vytvořit levnou karmínovou polymerovou barvu, ale už se nezajímal o to, jestli není toxická, zda je biologicky odbouratelná a neškodí-li našemu zdraví. Podobné otázky si nikdo nekladl.
Na rizika chemické revoluce prvně upozornila R. Carsová ve své knize Silent Spring, která dala vzniknout hnutí za ochranu životního prostředí. Kniha se zabývala DDT pesticidem a stála za záchranou mnoha životů - jak lidských tak zvířecích, a to díky zakázání této chemikálie, která byla do té doby hojně využívaná. Díky tlaku médií a lidí z oblastí zamořených skládkami (kvůli kterým trpěli vzácnými chorobami, krevními onemocněními i různými typy rakoviny), uložil kongres ve Spojených státech amerických chemickým společnostem povinnost odstranit nebezpečné skládky chemického odpadu.
V současné době sice trvají snahy snížit emise a odstranit skládky nebezpečného odpadu, ale při výrobě většiny chemických látek se stále používají tytéž technologie zamořující životní prostředí a náš organismus. Jen spojené státy vyrobí nebo importují 19 miliard kg chemických látek a denně vznikne na 6 nových nebezpečných skládek chem. odpadu. (V USA již existuje okolo 77 tisíc skládek). Sice žijeme déle, jsme však více nemocní, rostoucí počet vědeckých studií dokazuje, že toxické chemické látky přispívají k rozvoji rakoviny u dětí, ke vzniku různých onkologických onemocnění souvisejících s hormonální nerovnováhou, ke vzniku astmatu, poruch učení, vrozených vad, neplodnosti a dalších zdravotních potíží, jejichž výskyt se v posledních desetiletích zvyšuje.
Důkazy ukazují že:
- Chemické látky mohou ovlivnit hormonální soustavu a narušit normální vývoj již v mnohem menším množství než vedci původně předpokládali.
- Geny a chemické látky mohou v důsledku vzájemného působení vyvolat vznik řady onemocnění.
- Směsy různých chemických látek mohou mít silnější a nečekané účinky na zdraví( tzv. koktejlový efekt).
- U jedince, jenž byl vystaven působení chemických látek v raném stádiu života, se mohou zdravotní potíže projevit až později v životě.
Studie dokazuje, že i malé procento rizikové chemie škodí:
''Chemické směsi se chovají podivně a mohou být vysoce toxické a vyvolat u lidí nečekané nežádoucí reakce a onemocnění. Zdá se, že chemické směsi žijí vlastním životem. Musíme se o nich naučit přemýšlet jako o nezávisých bytostech. Jednoduchý součet , A+B, v tomto případě neplatí, jedná se o C."
Harold Zelinger, toxikolog v Chemical Enviromental and Toxicological Service
...ANEB PŘÍRODA NEPOUŽÍVÁ ČISTICÍ PROSTŘEDKY
,,V PRVÉ ŘADĚ JE TŘEBA VYVÍJET BEZPEČNĚJŠÍ VÝROBKY, MÍSTO ABYCHOM SE SNAŽILI NAPRAVOVAT VZNIKLÉ ŠKODY A ZNEČIŠTĚNÍ,,
Chemický průmysl se nyní ocitá na rozcestí. Petrochemická infrastruktura z poloviny 20. století byla vytvořena hlavně s ohledem na funkčnost a pohodlí, nikoli na bezpečí a zdraví. Jako taková je již značně zastaralá a přináleží minulosti, kdy se lidé považovali za oddělené od toxických systémů, jež vytvořili. Nyní jsme moudřejší?
Chemické jedy znečišťující naše řeky, ryby i lední medvědy. Proudí pupeční šňurou do těl našich dětí. Rakovinotvorné látky v kosmetice nelze vnímat odděleně od karcinogenů v potravě a ve vzduchu, stejně jako nelze oddělit chemické továrny znečišťující životní prostředí od skládek chemického odpadu, jež souvisejí s rostoucím výskytem astmatu.
KROK ZPĚT K PŘÍRODĚ DOSTÁVÁ SE ZELENOU CHEMIÍ ÚPLNĚ NOVÝ ROZMĚR.
Vědci z celého světa, které nepřestala fascinovat dokonalost a propracovanost přírodního světa, přicházejí s úžasnými objevy inspirovanými právě přírodou. Jak vyrobit věci bez škodlivých chemikálií, ale se stejnou kvalitou a spolehlivostí? Tak například doktor Kaichang Li z Oregonské univerzity, který chtěl nahradit rakovinotvorný formaldehyd, našel odpověď při procházce přírodou. Všimnul si malé slávky houževnatě lnoucí k balvanu, několik slávek přinesl do své laboratoře a zkoumal lepivou látku, jíž slávky vylučují. Tuto látku se mu podařilo replikovat za použití pryskyřice na bílkovinném základě, která je extrahovaná ze sojové mouky. A výsledek? Bezpečné nenákladné lepidlo, které splňuje všechny požadavky na použítí a lepení překližek.
VYUŽITÍ PŮVODNÍCH ZNALOSTÍ PŘÍRODNÍCH LÁTEK V KOSMETICE
Konečně nacházíme po celém světě mnoho odborníků zabývajících se látkami, které nám opravdu prospívají. Firmy vyvíjející své produkty už mnoho let, i nově vznikající, využívají především sílu přírody. Jsou ohleduplné k pěstování rostlin a uvědomují si propojení člověka s okolím. Jsou vděčné za každou zdravou rostlinu, která věnuje jejich produktu nezaměnitelnou vůni a mnoho účinných a léčebných látek.
Tyto značky pracují především s bioaktivními látkami farmaceuticky významných rostlin. Znalosti se dost často opírají o učení našich předků z Čech i z mnoha zemí, kde byla příroda uctívána a zkoumána po mnoho tisíciletí (východní medicína, Rusko) a doplňují je zkušenostmi novými. Pro lidi dřívějších dob byl termín zelená chemie jejich každodenním životem, využívali přírodní materiály přirozeně. Jejich znalosti pramení z pozorování přírodních procesů, jejich studování a respektu. Dokumenty o starých bylinkářích a léčitelích jasně ukazují jak dlouhý proces to byl - většinou studovali přírodu celý život. Dnes nám po nich zbyly jejich knihy a cenné znalosti.
Zrychlená doba, kterou nám přinesl technický rozkvět, nás jako výhybku přehodila na rychlost myšlení, konání, výsledků či úspěchu, nic takového ovšem v přírodě neexistuje. Vše má svůj čas, děje se to s tichostí a klidem a v cyklech. Není divu, že jsme o přirozené propojení přišli a nedokážeme se ztišit a jen prostě pozorovat a učit se z nejmoudřejšího pramene.
Zatím je ješte doba doznívání tohoto pokroku, ale jak již můžeme vidět ve statistikách, je to také doba mnoha nových onemocnění, depresí a stresu a jako taková dlouho nemůže fungovat. Stejně tak jako organismus může být ve stresu jen určitou dobu (kdy mu jde třeba o život, kdy je stres důležitý pro hbitost a záchranu), a pokud je tato doba příliš dlouhá, organismus přirozeně zkolabuje. Stejně tak se postupně pod tlakem lidé začnou opět tišit, zpomalovat a naslouchat. Teď máme jedinečnou možnost propojit a porovnat své západní znalosti s prameny mnohem staršími a porovnat, co nám opravdu slouží a co bychom měli ze svého života odstranit.
BIOMIMICRY: INOVATION INSPIRED BY NATURE
Po miliardách let dovedla příroda své výtvory k dokonalosti. toto nové věde cké odvětví se zabývá výzkumem jejích nejlepších ,,vynálezů'' a jejich aplikací v moderním světě. Klade si za cíl budovat nové vztahy s přírodou a využívat její moudrosti. Inspiruje pavoučími vlákny, která jsou vodovzdorná a 5x silnější než ocel, pavím peřím využívájícím k tvorbě barvy lomu světla, nebo čistotou, která je jednou z podmínek k přežití a která je přiozená (bez používání chemikálií) .
Přírodní organismy spíše předcházejí nečistotám, a to třeba díky důmyslným chloupkům zabraňujícím usazování špíny (využití ve stavebnictví), nebo slinám zabraňujícím usazení, nic ale není škodlivé a jedovaté. Pro komerční využití se v budoucnu bude využívat třeba lotosový květ. Mluví se o něm jako o suchém zipu budoucnosti.
EKONOMIKA JAKO SEKVOJIVÝ LES
Zelená chemie povede k nové průmyslové revoluci a umožní nám žít v souladu s přírodou a vybudovat novou zelenou ekonomiku. Taková ekonomika bude jako Sekvojový les: vzrostlý les opakovaně využívá všechny dostupné zdroje, recykluje je a žije v synergii s rostlinami a živočichy, kteří jej obývají. Všechny části jeho ekosystému fungují jako součásti jednoho celku.