Veronika Honzíková, na Instagramu známá pod přezdívkou @ne_normalni_doktorka je naše kamarádka, soulmate, matka malé Vanessky, doktorka, studentka čínské medicíny, tanečnice, múza, inspirace… Je to SUPERŽENA, která díky své vůli a talentu pomáhá ostatním. Inspiruje ženy kolem sebe a dokazuje, že nemožné se stává skutečností. Verča vystudovala na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, tančila na světovém turné vedle Kaneyho Westa, střihla si lékařskou praxi například v egyptské Káhiře, šťastně se vdala, porodila nádhernou dceru a během toho se dále vzdělává v čínské medicíně a při mateřské dovolené se ještě věnuje celostní medicíně. Má odvahu pojmout svůj přístup k medicíně JINAK. Nahlédněte s námi do jejího života a nechte se inspirovat.
1. Pamatuješ si na první setkání s Líčírnou?
Ano, tuším, že to bylo asi před rokem, kdy jsem byla Lindou (pozn. PR manažerka Líčírny a kamarádka v jedné osobě :-) ) pozvána na schůzku s jednou ze zakladatelek Líčírny, Veronikou, abychom se poznaly osobně a případně propojily naši tvorbu. Byla to opravdu energetická smršť dvou žen, které v minulosti pracovaly v zajetém systému, byť každá v jiném oboru, kde se pojem “netoxický“ příliš neřešil, přesto cesta každé z nás vedla k podobnému cíli. Věděly jsme, že chceme svou práci dělat jinak. V tom jsme si notovaly a propojily jsme některé z našich znalostí, myšlenek a vibrací. Vnímám, že čím dál více lidí spojuje zájem o zdravější životní styl. Lidé se probouzejí, vzdělávají se v oblasti komplexního přístupu k sobě, a tím i ke svému zdraví. Líčírna si mne okamžitě získala svou filosofií, kvalitou produktů, obrovskou vzdělaností lidí, kteří v ní fungují a také svou vůní. Vůní bylinek a divoce rostoucích květin, kterou jsou zahaleny obě prodejny. Protože zajít si do Líčírny udělat radost, znamená zároveň absolvovat kouzelnou aromaterapii. Ach, ty vůně…
2. Jaká byla tvá cesta k "Ne_normalni_doktorce“ a celostní medicíně? Jak vnímáš propojení s lékařskou praxí?
Po vystudování lékařské fakulty jsem začala pracovat v nemocnici na interně, a také jako obvodní lékařka. A i když to bylo často náročné, velmi mě to bavilo! Jenže postupem času se začnete na některé věci dívat jinak.
Srážka s realitou skutečného řešení chronických nemocí byla hodně drsná. Západní medicína je skvělá a nenahraditelná při řešení akutních případů, ovšem v oblasti prevence a přístupu k chronickým onemocněním mi začala časem připadat nefunkční. Máme k dispozici velké množství léků, ale ptám se sama sebe: „Co vlastně dělají?“ Potlačují projevy nemocí, ale neléčí je. Máme mnoho nejrůznějších testů z krve, ale v okamžiku, kdy mají pacienti špatné výsledky, je už většinou poněkud pozdě. Nebylo by fajn zjistit, že se jim něco s tělem děje dříve, než se nám to zobrazí na přístrojích a v krvi? Tyhle otázky jsem si pokládala čím dál častěji, a i proto moje cesta časem vedla k dalšímu studiu, a to konkrétně ke studiu čínské medicíny. Nyní už jsem ve 4. ročníku, v oboru akupunktura, praktikuji čínskou medicínu a zároveň využívám poznatků medicíny klasické. Propojením těchto dvou přístupů do funkčního principu, bychom mohli, v rámci běžné rutiny, pomáhat například pacientům s onkologickými chorobami tlumit vedlejší účinky chemoterapie tak, jako to funguje ve světe. V našich končinách je ale bohužel na východní medicínu neustále házen stín, nedůvěra, označování šarlatánstvím a podobné nesmysly.
Na svém vlastním případu jsem se přesvědčila, jak akupunktura a vhodné bylinky fungují a mohou člověka dostat z velkých zdravotních problémů. Zvláště pak v případech, kde už klasická medicína nemá terapeuticky co nabídnout. Celostní medicína je z mého pohledu o propojení více směrů i úhlů pohledu. Na každého pacienta je potřeba pohlížet jedinečně a komplexně. Ne pouze řešit s jakými zdravotními problémy přichází, ale také to, jak se stravuje, jak spí a jaké řeší doma vztahy. Důležitými aspekty jsou pak také pohyb a duševní zdraví, neboť to je většinou “gró“ všech zdravotních problémů. Ať se nám to líbí nebo ne. Na to, abychom tohle všechno s pacientem probrali, nám bohužel těch pár minut, v ordinaci obvodního lékaře, nestačí, a to mi časem začalo vadit. Proto jsem začala zkoumat alternativní cesty a po porodu jsem se definitivně rozhodla uchopit léčení těla a duše jinak.
3.Dnes je zřejmé, že naše okolí nás ovlivňuje více, než jsme si mysleli. Reaguje na to i celý nový obor s názvem Epigenetika. Jak se nejlépe zorientovat v tom, čím se obklopovat, co je pro je naše těla nejvhodnější? Existují obecné rady nebo je vše výhradně individuální?
To jsem moc ráda, že zmiňujete tento obor. Epigenetika je jakási nadstavba genetiky a lze ji vysvětlit na jednoduchém příkladu. Mám na mysli tzv. zapínaní genů, a to i těch, které jsou například zodpovědné za konkrétní choroby, a které si neseme v našem genetickém kódu. A víte, na čem všem je to závislé? Na VÁS a vašem životním stylu. Takže to, že vaše mamka i teta měly cukrovku sice znamená, že k tomu i vy můžete mít větší sklony, ale to, zda se u vás skutečně tato “NE”moc projeví, je zkrátka na vás. Pro někoho možná děsivé, pro jiného velmi osvobozující zjištění. Ale co je to vlastně ten zdravý životní styl? Všude se o něm píše, dost často jsou však rady rozporuplné a matoucí. I když je každý z nás jedinečný, určitý souhrn doporučení toho, jak zdravě žít je již známý dlouhá léta. Naprosto všem, kdo chtějí začít zdravěji žít, doporučuji žít více v souladu s přírodou. Pro mne byly k pochopení hlubších souvislostí klíčové 2 knihy. První se jmenuje Cirkadiánní kód od MuDr. Pandy a druhá kniha nese název Umění být zdráv jejímž autorem je MuDr. Vojáček. Pokud by někdo chtěl přeci jen poradit se zlepšením životního stylu a komplexním pohledem na své zdravotní neduhy, tak přesně tímto se zabýváme na klinice funkční medicíny Endala v Praze. S každým klientem tam řešíme tzv. 7 pilířů zdraví, mezi něž patří dýchání, strava a pití, pohyb, sociom, psyché, spánek a toxicita. A právě téma toxicity je něco, co nás spojuje s Líčírnou, protože člověk by do sebe neměl dostávat více chemie a pro zdraví nebezpečných látek, než je nutné.
Oblíbené produkty
4.Popíšeš nám svůj běžný pracovní den?
Jsem ještě na rodičovské “dovolené”, takže zatím pracuji pouze 2 dny v týdnu a musím říct, že ruku v ruce se studiem na škole a péčí o dvouletou holčičku, mi to úplně stačí! Většinu rán tedy teď trávím tak, že se snažím posadit mou dceru na nočník: -) Pokud se jedná o pracovní den, tak ten začíná jinak. Na 8 hodinu ráno chodím na kliniku Endala, která je klinikou funkční medicíny a našla jsem tam přesně to propojení, které jsem hledala. Mohu zde aplikovat znalosti z klasické západní medicíny, funkční medicíny a medicíny čínské.
Tato klinika je soukromá, na klienta mám tedy dost času, energie a máme tak možnost probrat opravdu celý jeho život. Jedině tak lze zjistit, co by se dalo vylepšit a co může být příčinou jeho nemoci. Většina klientů k nám přichází až poté, co absolvovali kolečko vyšetření a léčby medicínou západní a jsou bezradní, protože jejich stav se stále nelepší, ale jejich lékaři už jim nemají co nabídnout. V Endale se mi líbí komplexnost v péči o každého jedince. Nejen, že má klient svého lékaře, ale kooperujeme jako tým, a proto se o něj stará také health couch, fyzioterapeut a psychoterapeut. Je to o velmi osobním přístupu ke klientovi a baví mě na tom, mimo jiné, ten moderní přístup, kterým jsou kvalitní přístroje, rozsáhlé možnosti odběrů, testování stavu střev a mikrobiomu, aplikace infuzí a používání výhradně přírodních doplňků v oblasti fyziologické regulační medicíny, homeopatie a bylinek. Na klinice jsem do 15 h a poté se tramvají a autem přesouvám do Alzheimer home, což je mé druhé pracovní působiště. Tam funguji jako lékařka pro ubytované pacienty v části Senior home. Je to práce v podstatě podobná klasickému obvodnímu lékaři, jen s užší klientelou, kterou jsou senioři. Na takovém místě to chce trpělivost a laskavost, ale já jsem srdcař a našla jsem tam naplnění. No a pak už můj pracovní den končí a běžím domu za dcerkou a manželem.
5.Většina žen, které přecházejí na bio či přírodní produkty, začíná nejprve od stravy. Postupně pak začnou měnit i své další potřeby v domácnosti, kosmetiku nebo hledají slow fashion oblečení a v neposlední řadě se pak mění i jejich přístup k životu nebo jejich každodenní návyky. Jak vypadají tvé nákupy? Na co si dáváš pozor a co naopak miluješ?
I u mě to všechno začalo jídlem, a to zejména po porodu, kdy tak nějak přirozeně nechcete do svého kojícího těla ani do malého dětského tělíčka cpát nesmysly. Tak to má asi hodně maminek. Začala jsem tedy řešit kvalitu masa, uzenin a ovoce a následně vlastně úplně všeho, čím se stravujeme Snažím se pořizovat vše ideálně v bio kvalitě či z farmy, což v Praze už není takový problém. Ideální stravu bych shrnula do třech základních bodů. Snažit se konzumovat věci sezónní, lokální a čerstvé. Je jasné, že když k nám potravina poletí/popluje přes půl světa, tak to asi nebude úplně ideální. Samozřejmě nejsem v tom 100 %, ale to nejsem v ničem. Sama sobě i svým klientům vždy říkám, že když si v něčem člověk stanoví pravidla je to fajn, ale když se je podaří dodržet na 80 %, je to tak zdravě akorát a bez tlaku. Občas si zahřešit je téměř nutnost pro jakýsi volný tok energie tělem. Po stravě jsem pak začala řešit vodu. Doma máme filtr na vodu jak na pití, tak na sprchování. Následně jsem začala řešit úklidové a hygienické prostředky, které se už dají v dobré kvalitě sehnat i v klasických drogeriích. No a pak jsem začala řešit kosmetiku, kde mi hodně otevřela oči kniha – Tajemství kosmetiky od Víta Syrového. Vyznat se v celé kosmetické škále ale sama ještě úplně neumím, a proto oceňuji rady odborníků v Líčírně, protože tam prostě víte, že máte vše pod jednou střechou a v organické kvalitě.
6.Co pro tebe znamená pojem SEBELÁSKA?
Mít se ráda se všemi svými stíny a nedokonalostmi, slabostmi a neúspěchy. Nebát se být autentická bez ohledu na to, jestli je to společensky přijatelné a sympatické. Mít se natolik ráda, že si dovolím investovat čas a peníze do seberozvoje a poznání sebe sama. Nechci to generalizovat, ale skoro si i troufám říct, že v dnešním uspěchaném moderním světě by měl mít každý svého psychoterapeuta. Se sebeláskou se narodíme, pak jí, nějakým záhadným způsobem, v systému ztratíme, a pak nás v dospělosti čeká dlouhá cesta ke znovunalezení sebe sama a vnitřnímu přijetí. Všímám si, že pojem sebeláska se často zaměňuje s pojmem sobectví, ale já na to pohlížím tak, že sobecký člověk se naopak rád vůbec nemá. A když se nemáme rádi, nemáme pak ani dostatek empatie, lásky i pozornosti pro druhé a myslíme stále jen na sebe.
7. Teď trochu blíže k tomu, co bude zajímat naše zákazníky nejvíce. Kůže. Největší orgán těla. Jak pečuješ o svoji kůži? Máš nějaké své “ověřené“ tipy, jak podpořit její vitalitu zevnitř i zvenčí?
Cesta ke zdravé kůži vede jednoznačně přes střeva. Ani nejlepší krém na světě nespraví pokožku v okamžiku, kdy je rozhozený vnitřní systém – hormony, střeva, imunita, psychika. Na klinice s každým klientem, který přijde s projevy na kůži, začínáme stravou a testováním stavu a funkčnosti střev. Všeobecně vzato je dobré přirozeně podporovat střevní mikrobiom například fermentovanou zeleninou, kvalitními probiotiky a prebiotiky. Než si ale pořídíte probiotika, doporučuji zjistit si aktuální stav vašeho střevního mikrobiomu, aby se nestalo, že si vyberete probiotika zcela nevhodná pro váš aktuální stav. Doporučuji také nechat si udělat test potravinové intolerance a přizpůsobit tomu dosavadní jídelníček, jelikož konzumací potravin, které vaše tělo ne úplně toleruje, se dostáváte vnitřně stále do chronického zánětu, a i to může být důvodem, proč vaše pokožka nevypadá zdravě.
Jíst kvalitní, a pro vaše tělo vhodné potraviny, pít filtrovanou vodu, mazat se a umývat se přírodními přípravky a líčit se organickou kosmetikou. To je základ pro zdravou kůži. A ještě mě napadá jedna rutina, kterou jsem se naučila a má na kvalitu pokožky vliv. Piju denně kvalitní mořský kolagen a užívám potravinové doplňky jako je zinek, občas selen a denně vitamin C a D.
8.Vnímáme tě jako krásnou ženu, maminku. Prozradíš nám svoje tipy/triky na líčení a tvojí denní beauty rutinu? Nějaký milovaný produkt z Líčírny, co najdeme u tebe na poličce nebo v kosmetické taštičce?
Myslím si, že ze všeho nejdůležitější je dostatečný pitný režim, dostatek spánku, zdravá střeva, a pak to zvenku podpořit vhodnou kosmetikou a masáží obličeje (tolik podceňovanou). To zvládne denně za 2 minutky každý sám a náš obličej si to zaslouží! Můj neoblíbenější produkt z Líčírny mám rozhodně olejíček s obsahem biodynamického kořene světla, který si dávám každý večer jako závěrečnou péči. Krásně rozzáří a hydratuje a je od značky Kjaer Weis. Od této značky miluju také organickou řasenku, která dělá nádherné řasy a zároveň o ně pečuje. A aktuálně mám nové oblíbence v péči o pleť, a to sérum Antü od Codexu a hydratační krém Moisture+ od Dafna’s. Tuhle dvojku aplikuji každý večer i ráno a pleť je už po týdnu používání šťavnatější, zdravě se leskne a je hydratovaná.
9. Kdo nebo co tě nejvíce inspiruje?
Inspiruje mě příroda, zvláště pak pozorování hladiny moře nebo zasněžených vrcholků hor. To zní možná jako velké klišé, ale pro mne je to pozastavení, propojení se s přírodou a vším co nás obklopuje, získání jakéhosi nadhledu a připomenutí obrovského respektu, úcty a vděčnosti k životu. Inspiruje mě také moje dcera a její kreativita, dětská upřímnost a užívání si přítomného okamžiku. Inspiruje mě každý, kdo si jde za svým snem a jeho cesta je čistá. Co se týče módy, kosmetiky apod. je pro mne asi největší inspirací Instagram, kde si v posledních měsících cíleně vyhledávám profily zabývající se “nontoxic“ životním stylem. Inspiruje mě každý člověk, který je autentický. Inspirují mne seberozvojové podcasty. Je toho hodně..
10.V rámci “wellbeing“, máš nějaký objev, který bys doporučila ostatním?
Nevím, zda to je objev, ale dovolím si takové svoje krátké shrnutí. Jíst 3x denně, kvalitně a ideálně v klidu, bez mobilu a televize. Snažit se chodit spát max. kolem 22:30. Hýbat se tak, aby to dělalo radost, ne aby to byl tlak. Pro mne je tím pohybem tanec, který miluju. Pečovat o vztahy, a to jak ty rodinné, přátelské, tak manželské. A pokud to tam někde dře, tak si o tom otevřeně promluvit, ne to v sobě dusit. Přiznat si svá traumata a najít sílu na nich pracovat, nejlépe s psychoterapeutem. Neustále se snažit najít rovnováhu mezi časem pro rodinu, pro manžela, pro dítě, pro přátelé ale taky jen a pouze pro sebe. Umět být sám se sebou je moc důležité. No a ohledně životního stylu celkově je možná takovým objevem nošení červených brýlí, které blokují modré světlo z mobilních telefonů a TV obrazovek. Bylo totiž prokázáno, že na toto modré světlo reagují receptory v oku a spouštějí hormonální kaskádu, která vede ke snížení spánkového hormonu melatoninu a zvýšení stresového hormonu kortizolu. Já jsem hned od začátku nošení brýlí viděla veliký rozdíl ve zkrácení doby usínání i kvalitě celkového spánku. A navíc, čím vyšší bude hladina kortizolu, tím vyčerpaněji se člověk bude cítit. Ovlivňuje to celou škálu pochodů v těle, včetně stavu naší pokožky. Největším wellbeingem je pro mne ale asi heslo, že život se má užít, ne přežít! Radovat se z maličkostí a udržet si dětskou zvídavost.